Město Mariánské Radčice
![Mariánské Lázně]( "Mariánské Lázně ve zprávách.")
Mariánské Lázně (Chebsko) 6. března (ČTK) - Česká pošta připravila novou příležitostnou poštovní známku s motivem kolonády Ferdinandova pramene v Mariánských Lázních na Chebsku. Autorkou výtvarného návrhu s dominantou lázeňského města je Lenka Vojtová.
MĚSTA
NAJÍT
Mariánské Lázně
Přehled zpráv z lokality "Mariánské Lázně". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Ilustrační fotografie zdroj:istock.com
Česká pošta nabídne známku s motivem mariánskolázeňské kolonádyMariánské Lázně (Chebsko) 6. března (ČTK) - Česká pošta připravila novou příležitostnou poštovní známku s motivem kolonády Ferdinandova pramene v Mariánských Lázních na Chebsku. Autorkou výtvarného návrhu s dominantou lázeňského města je Lenka Vojtová.
Mariánské Lázně
Mariánské Lázně (německy Marienbad) jsou město v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
Žije zde přibližně 13 tisíc obyvatel.
Poměrně mladé lázeňské město vzniklo počátkem 19. století v údolí, kde vyvěrá mnoho výborných léčivých pramenů, známých místním usedlíkům však již ve 13. století. V r. 1528 byly na příkaz krále Ferdinanda I. zkoumány na obsah soli. Až koncem 18. století začal ordinář tepelského kláštera Dr. Jan Josef Nehr systematicky zkoumat jejich léčivé účinky. V r. 1805 postavil u Křížového pramene na místě původní dřevěné chýše první zděný dům pro lázeňské hosty, nazvaný Zlatá koule. V roce 1812 vzniká z rozhodnutí opata tepelského kláštera K. K. Reitenbergera samostatná obec Mariánské Lázně. Dne 6.11.1818 jsou Mariánské Lázně výnosem vlády vydaným vrchním purkrabím F. K. Libštejnským prohlášeny "veřejným lázeňským místem".
Dne 29.5.1865 jsou Mariánské Lázně výnosem císaře Františka Josefa I. povýšeny na město. Zlatý věk Mariánských Lázní mezi l. 1870 - 1914 dodnes připomínají četné historizující a secesní přestavby a novostavby lázeňských budov, hotelů, kolonád i kostelů, provedené architekty Friedrichem Zicklerem, Josefem Schafferem, Arnoldem Heymannem a Josefem Forberichem. Byly rozšířeny parky a vytvořeny romantické vyhlídky. V r. 1872 město získalo železniční spojení s Chebem, Vídní a Prahou přes Plzeň a 1898 s Karlovými Vary. V té době přijíždí do města snad nejvíce hostů: G. Mahler, F. Nietzsche, F. Kafka, R. Kipling, M. Twain, T. A. Edison, P. de Coubertin, anglický král Edward VII., císař František Josef I.
Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. K pitným kúrám jsou zde přivedeny prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův. Nejznámějšími dalšími prameny jsou Ferdinandův, Lesní a Ambrožův. V roce 1992 byly Mariánské Lázně prohlášeny městskou památkovou zónou.
Lázeňské domy jsou zapsány do seznamu nemovitých kulturních památek ve městě Mariánské Lázně v okrese Cheb, jež vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Velkým komplexem lázeňských budov je Danubius Health Spa Resort Classic Collection Nové & Centrální Lázně a Konferenční centrum Casino, který od roku 2007 tvoří Nové lázně, Spolkový dům Casino, Centrální lázně a od roku 2011 též Mariiny lázně. Komplex se nachází v těsné blízkosti lázeňských parků a hlavní kolonády.
Další památky: kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Vladimíra, Anglikánský kostel, kostel sv. Antonína, kostel sv. Anny, klášter premonstrátů, dům Chopin.
Památná místa a vyhlídky: rohledna Hamelika, Mesceryho vyhlídka, vyhlídka královny Karoly výšina Bedřicha Viléma.
Žije zde přibližně 13 tisíc obyvatel.
Poměrně mladé lázeňské město vzniklo počátkem 19. století v údolí, kde vyvěrá mnoho výborných léčivých pramenů, známých místním usedlíkům však již ve 13. století. V r. 1528 byly na příkaz krále Ferdinanda I. zkoumány na obsah soli. Až koncem 18. století začal ordinář tepelského kláštera Dr. Jan Josef Nehr systematicky zkoumat jejich léčivé účinky. V r. 1805 postavil u Křížového pramene na místě původní dřevěné chýše první zděný dům pro lázeňské hosty, nazvaný Zlatá koule. V roce 1812 vzniká z rozhodnutí opata tepelského kláštera K. K. Reitenbergera samostatná obec Mariánské Lázně. Dne 6.11.1818 jsou Mariánské Lázně výnosem vlády vydaným vrchním purkrabím F. K. Libštejnským prohlášeny "veřejným lázeňským místem".
Dne 29.5.1865 jsou Mariánské Lázně výnosem císaře Františka Josefa I. povýšeny na město. Zlatý věk Mariánských Lázní mezi l. 1870 - 1914 dodnes připomínají četné historizující a secesní přestavby a novostavby lázeňských budov, hotelů, kolonád i kostelů, provedené architekty Friedrichem Zicklerem, Josefem Schafferem, Arnoldem Heymannem a Josefem Forberichem. Byly rozšířeny parky a vytvořeny romantické vyhlídky. V r. 1872 město získalo železniční spojení s Chebem, Vídní a Prahou přes Plzeň a 1898 s Karlovými Vary. V té době přijíždí do města snad nejvíce hostů: G. Mahler, F. Nietzsche, F. Kafka, R. Kipling, M. Twain, T. A. Edison, P. de Coubertin, anglický král Edward VII., císař František Josef I.
Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. K pitným kúrám jsou zde přivedeny prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův. Nejznámějšími dalšími prameny jsou Ferdinandův, Lesní a Ambrožův. V roce 1992 byly Mariánské Lázně prohlášeny městskou památkovou zónou.
Lázeňské domy jsou zapsány do seznamu nemovitých kulturních památek ve městě Mariánské Lázně v okrese Cheb, jež vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Velkým komplexem lázeňských budov je Danubius Health Spa Resort Classic Collection Nové & Centrální Lázně a Konferenční centrum Casino, který od roku 2007 tvoří Nové lázně, Spolkový dům Casino, Centrální lázně a od roku 2011 též Mariiny lázně. Komplex se nachází v těsné blízkosti lázeňských parků a hlavní kolonády.
Další památky: kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Vladimíra, Anglikánský kostel, kostel sv. Antonína, kostel sv. Anny, klášter premonstrátů, dům Chopin.
Památná místa a vyhlídky: rohledna Hamelika, Mesceryho vyhlídka, vyhlídka královny Karoly výšina Bedřicha Viléma.